Ráno v 8.30 hod. jsme měli sraz na Hlavním nádraží. Přivedli nás maminky, tatínkové nebo babičky. Tam na nás už čekaly Katka a "nova" Hanka, Verča dorazila trošku později. Když jsme byli všichni, rozloučili jsme se s rodiči a nastoupili do vlaku, směr Strančice. Tam bydlí naše Hanka, která nás k sobě pozvala na návštěvu. Ve vlaku nás zkontroloval pan průvodčí a dal nám dětské jízdenky. Holky si musely koupit jízdenky pro dospěláky. Cesta vlakem byla pro nás zajímavá, protože nejsme zvyklí jezdit vlakem a pro některé z nás to bylo poprvé. Bavilo nás pozorovat, co se děje za oknem. Asi po půlhodině jízdy, jsme byli na místě, na nádraží v Strančicích. Hanka pro nás připravila značky, abychom našli cestu k jejímu domu. Na zem namalovala značky a tak netrvalo dlouho a byli jsme u cíle - před brankou Hančina domečku. Tam nás kromě Hanky a Adélky přivítal i jejich tatínek a brácha Kuba. Složili jsme batohy, svlékli jsme si reflexní vesty (dostali jsme je, aby nás bylo vidět) a Hanka nám ukázala, kde si můžeme umýt ruce. Byl totiž čas na svačinu. Svačinku jsme si dali na dece v trávě, takže to byl opravdový piknik. Potom jsme se rozhodli prozkoumat celou zahrádku. Byla hodně velká, takže se tam dalo dobře běhat. Měli tam i velkou houpačku, takže jsme se samozřejmě pohoupali a také jsme si pohráli v pískovišti. Pak jsme se vydali na procházku. V sousedství chovají slepice a koně, tak jsme je šli nakrmit. Bylo legrační pozorovat slepice, jak k nám utíkaly, když viděly, že k nim jdeme. Hanka nám řekla, že jsou zvyklé, že je pořád někdo krmí. Po procházce jsme se vrátili a následovala "volná hra." Čas rychle utíkal a byl tu oběd. K obědu jsme měli palačinky, které jsme si sami připravili. Smíchali jsme vejce a mléko, mouku a cukr - všichni pomáhali. Když bylo těsto hotové, Hanka napekla hromadu palačinek - s marmeládou. To byla pochoutka:-) Po obědě byl čas si odpočinout. Pobyt na čerstvém vzduch nás docela vyčerpal a tak jsme všichni kromě Maxe a Adélky usnuli v podkroví domku. A když jsme se vzbudili.... Čekalo na nás velké překvapení - honba za pokladem. Museli jsme do lesa, kde byla vyznačená cesta, která vedla k pokladu. Na stromech byly uvázané červené mašličky, a u některých z nich byli dokonce úkoly (např. najít šišku, co v lese nebyl až takový problém:-) nebo zazpívat písničku). Nejtěžší úkol byl ten poslední. To bylo potřeba přejít lávku ponad malý potůček a za ní už byl poklad. Byl schovaný v trávě a byli to balíčky se sladkým překvapením a porcelánový sloník na památku. Po takovém výkonu jsme měli veliký hlad a tak jsme se pustili do opékání buřtů. Vrátili jsme se zpátky do lesa, nasbírat nějaké dříví, abychom mohli rozložit oheň. Někteří z nás jedli buřty poprvé v životě, ale všem nám moc chutnalo:-) A najednou byl čas jít domů. Rozloučili jsme se s Hankou a její rodinou, poděkovali a vydali jsme se na nádraží, na vlak směr Praha. Tam nás už čekali rodiče. Byl to moc prima den, odnesli jsme si spoustu zážitků a už se moc těšíme na další výlet:-) Verča to všechno fotila a tak se na nás výletníky můžete podívat v naší fotogalerii:-)