Dle metod a postupů pedagogiky Montessori se u nás snažíme o:
1. rozvíjení osobnosti, nadání a talentu dětí od nejútlejšího věku,
2. jejich citovou výchovu jako základ vytváření kvalitních citových vztahů,
3. rozvoj komunikace mezi dětmi a dětmi a dospělými,
4. citlivost a respektující přístup k individualitě každého dítěte,
5. rozvoj poznání a podporu zájmů dětí.
Naše cíle jsou:
1. Zralá osobnost dítěte.
2. Získávání vědomostí a dovedností:
a) individuálně – při samostatné práci s Montessori pomůckami,
b) společně při činnostech a aktivitách zaměřených na rozvoj smyslů, jazyka, matematických představ a poznání světa a u mladších dětí zaměřených na získávání dovedností sebeobsluhy, hygienických návyků, stolování, úklidu, činnosti praktického života, výtvarné a pracovní činnosti.
3. Nácvik koncentrace pozornosti prostřednictvím chůze po elipse, cvičení ticha, klidných a pomalých ukázkách činností aktivit.
4. Spolupráce s rodinou prostřednictvím seznámení s filosofií Marie Montessori a ukázky činností v kurzech a školičkách.
5. Rozvoj mezilidských vztahů dětí v oblasti já, rodina, kamarádi, okolí.
Montessori u nás je:
Výchovný systém, který uplatňuje principy pedagogiky Montessori – maximální rozvoj dítěte, připravené prostředí, lektor jako rádce a průvodce za poznáním a dítě jako tvůrce vlastní osobnosti.
Snažíme se vytvořit dětem prostředí klidu a pohody – rodinné centrum má být místem, kde dítě rádo tráví svůj den.
Klademe důraz na respektování principů demokracie, svobody a humanismu.
Podporujeme rozvíjení osobnosti dítěte – dítě si samo vybírá čas, místo a spolupracovníky pro svoji činnost.
Podporujeme aktivity dítěte v jeho cestě za poznáním, podpora samostatného a tvůrčího myšlení.
Podporujeme individualitu dětí při práci s Montessori materiálem a také výtvarné, hudební a pohybové nadání.
Podporujeme u dětí zájem o přírodu a ekologii – třídění odpadu, seznamování se životem zvířat, atd..
Naše lektorky Montessori by:
1. měly vytvořit předem připravené prostředí a starat se o něj,
2. měly ovládat užívání didaktického materiálu a umět dětem zprostředkovat jeho použití,
3. měly být aktivní, když zprostředkovávají dítěti vztah k okolí, a naopak pasivní, pokud je tento vztah již ukončen,
4. měly dítě stále pozorovat a diagnostikovat – to je základ práce s dítětem, který umožňuje dítěti pomoci, pokud dítě o pomoc požádá,
5. měly umět naslouchat a potom se ptát – pokud to dítě očekává,
6. měly respektovat dítě, které pracuje a nezasahovat do jeho práce, případné chyby hned neopravovat, nechat možnost vlastní kontroly a nápravy chyb na dítěti.
7. měly umět nadchnout dítě pro práci s materiálem v jeho okolí,
9. měly dítěti co nejdříve pomoci, jsou-li o to požádány,
10. měly prožívat s dítětem dobrý pocit z dokončené práce.
„Největší díl práce učitele spočívá v tom, aby umožnil dítěti objevovat, zkoušet a pomáhat.“